Jak přišla k svému jménu? Jako ptačí miminko, neuměla pečovat o peří a tak byla jako ušmudlaná. Začali jsme jí říkat Šmudlinka, pak Muchlinka, nakonec Muchla. To jméno na ni velmi sedí, protože se i ráda muchluje.

O životě a proč právě Laguna:

• Muchlu si majitelé pořídili v červenci roku 2001. (poznámka: tou dobou jsme již měli 2 amazoňany a 2 eklektuse). Byla hodně mladá a dost hubená, takže byla krmená lžičkou, odpovídající tekutou směsí pro mladé papoušky. Postupně a bez problémů přešla na tuhou stravu.
• Nechali jí vyrobit prostornou voliéru o rozměrech 180 x 180 x 90 cm. Celý den byla neustále venku, do voliéry byla uzavřena pouze na noc. Mohla si volně létat, škádlit se s ostatními papoušky, k dispozici měla ptačí strom s lany a hračkami. Dostávala denně čerstvé větve a spoustu šišek . S ptačí mámou chodila denně do práce, kde měla další ptačí strom a spoustu příležitostí k hraní a mazlení. Také trávila spoustu času na zahradě ve venkovní voliéře a je zvyklá cestovat autem.
• Čas běžel a najednou nastala změna v chování. Začala být taková smutná a bohužel se začala sebepoškozovat. Nebyl to klasický případ, kdy se neví příčina. Když Muchla přepeřovala, zřejmě si nechtě poškodila pouzdro s novým brčkem, které začalo krvácet a to byl spouštěč maléru. Začala si se zájmem do ranky „vrtat“ až to postupem času došlo do hluboké rány na prsou až na prsní kost. Byla vyrobená „košilka“, aby Muchlu neomezovala v pohybu, ale zároveň se nemohla dostat k postiženému místu. Sice to trvalo měsíc, kdy byla naštvaná, ale rána se plně zahojila. Není krev – není proč se poškozovat. Bohužel se podobná situace začala cyklicky opakovat. Vždy se ale zase uzdravila.
• Před cca dvěma - třemi roky, začala snášet vajíčka. Nejen tak někde, ale v náručí, na klíně. Podle konzultace s paní veterinářkou, šlo o projev naprosté důvěry. Většinou snesla 2 vejce, ale nejevila o ně zájem. Data posledních čtyřech snůšek jsou již alarmující pro velkou četnost: 4/2015, 6/2015, 11/2015, 4/2016. V listopadu a poté v dubnu tohoto roku se radikálně změnil zájem o vejce a za žádnou cenu je nechtěla opustit a seděla na nich poctivě více než měsíc. Museli ji zdlouhavě lákat, aby se šla najíst.
• Zároveň se snůškou si začala poškozovat brka na břiše. Nebylo to tak, jak si samice při snůšce vyškubou prsní brka, ale ohryzala měkké části a zůstaly ji jen ostrá torza brk a zase sebepoškozování do masa.
• Majitelé byli nešťastní a začali si uvědomovat, že chovat samičku kakadua bez partnera, nebo ptačího hejna je špatně. Domnívali se, že bude šťastná v hejnu, nebo potřebuje ptačího partnera svého druhu. Velice dlouho váhali a přemýšleli, co udělat. Chtěli pro Muchlu jen to nejlepší a raději se jí nesobecky, po 15-ti letech vzdát, než se dívat, jak se trápí.
• Podařilo se najít ženicha, ve Vyškově. Sameček byl krásný, krotký, takový ťuňťa. Ideál, co si nevybije agresi na samičce.
• Během srpna 2016 se Muchla odstěhovala do nového bydlení. Věnem dovezla svou klec, větve, šišky, ovoce, zrní, kompletní výbavu hraček a vše, co měla ráda. Rozloučení se neobešlo bez slz. Majitelé nechtěli z počátku Muchlu navštěvovat, protože si mysleli, že by jí mohli způsobit psychické trauma. Dostávali zprávy, jak se jí se samečkem daří a vypadalo to více než dobře. Bohužel, to dopadlo špatně. Měli domluvenou první návštěvu na 17.11., kdy by Muchlu viděli přes okno, aby Muchla neměla trauma ze setkání. Byli v domnění, že se má skvěle a vše je v naprostém pořádku, netušili ovšem, jak se mýlili. Najednou, místo potvrzení času schůzky sdělili, že si mají Muchlu odvézt.
• Zřejmě došlo k tomu, že majitelé samečka, byli zvyklí, že je bázlivý a nepotřebuje moc kontaktu. Muchla byla oproti jemu živel, který je akční, chce se bavit, poznávat a tulit. Domnívali se, že je prostě přestala bavit.
• Nejprve byli smutní z toho, že život v páru nevyšel, poté byli šťastní, že ji budu mít zpět, jenže si uvědomili, že by vše bylo tak jako dříve a zase by byla nešťastná. Proto oslovili paní Žohovou z Laguny, s nadějí, že se konečně bude mít moc dobře a najde si partnera, nebo hejno pro život, jaký si zaslouží.

Povaha Muchlinky:

Muchlinka je akční, zvědavá, miluje zábavu všeho druhu a neustálou pozornost, ale je přátelská a není agresivní, nenapadá lidi a je velký mazel.

Oblíbená zábava:

Mazlení, řádění na ptačím stromě se zavěšenými hračkami všeho druhu, včetně okousávání přírodních lan, hrabání „hnízda“ v papírové krabici, okousávání jabloňových a borovicových větví, prostě tak, jak to každý zdravý papoušek umí. Zbožňuje demolování borovicových šišek. Ráda se nechá sprchovat rozprašovačem. Pokud se na voliéru položí ručník a ona se na něm celá mokrá drbká, stejnou službu udělá náruč větviček s listím.

Strach:

Velice se bojí ohňostrojů, jinak se nebojí ničeho, i když by někdy měla (klidně by šla do boje i s vlčákem )

Péče o vnějšek:

Pravidelné koupání rozprašovačem, nechá si bez problémů zastřihávat drápky, zobák nepřerůstá.